Hrdinové filmového příběhu Andrey Arnoldové nežijí u Notting Hillu, ale v panelácích v Essexu. Děj snímku by mohl být volným pokračováním režisérčina krátkometrážního filmu Vosa, v jeho centru však není mladá svobodná matka, ale její patnáctiletá dcera. Mia není žádné okouzlující stvoření, byla vyloučena ze školy, kamarádi se jí straní, a tak jen tak bloumá po okolí. Jediným jejím zájmem je tancování. Zdá se, že se vše začíná měnit k lepšímu, když se Miina matka seznámí se sympatickým, přitažlivým a trochu tajemným Connorem. Fish Tank ctí tradici sociálního realismu Kena Loache či bratrů Dardennových. Režisérčin vizuálně vytříbený styl klade důraz na autenticitu a díky nervní pohyblivé kameře má divák pocit, že je přímým účastníkem děje. I ve všední a neradostné každodennosti dokáže Arnoldová najít a zachytit její poetické momenty.