Novinka

Novinky z jubilejního ročníku Berlinále

  • 04. 03. 2020, 16:57

Novinky z jubilejního ročníku Berlinále: dva oceněné snímky z hlavní soutěže uvede do českých kin Film Europe.

 

V sobotu 29. února udělila porota 70. ročníku MFF v Berlíně v čele s britským hercem Jeremym Ironsonem ceny vítězným snímkům. Dva z oceněných titulů jsou novými přírůstky ve stájích Film Europe a českému publiku se poprvé představí na podzimní přehlídce Be2Can.  Dvojici z hlavní soutěže doplní snímek Persian Lessons, který byl v Berlíně uvedený v sekci Special Gala.

 

Stříbrného Medvěda za nejlepší ženský herecký výkon dostala Paula Beer za titulní roli v německo-francouzském filmu Undine režiséra Christiana Petzolda. Undine je historička pracující jako průvodkyně v berlínském muzeu. Její znalosti nejen o Humboldtově Fóru jsou stejně ohromující, jako její uhrančivě elegantní vzhled. Je profesionálně půvabná, jako průvodkyně i jako žena. V soukromém životě má ale její dokonalost trhlinky, prázdná místa, která zbyla po Johannesovi...

Christian Petzold přepracoval mýtus o záhadném vodním duchovi do moderního příběhu o zakletém světě. Jeho Undine vzdoruje roli bezmocné ženy a znovu se zamilovává. Do Christopha, který se potápí do podvodního světa nádrže. Pertzold tak divákovi předkládá svou citlivě modernizovanou variaci na původní legendu, zachovává však její přitažlivě tajuplné aroma.

Díla německého rodáka Petzolda nejsou na filmových festivalech žádným překvapením.  Jeho snímek Vnitřní jistota /Die innere Sicherheit (2000) je vnímán jako jedno ze zásadních děl současné německé kinematografie a byl uveden i v Karlových Varech, stejně jako Mrtvý muž /Toter Mann (2001). Berlínské soutěže se již účastnil s filmem Strašidla /Gespenster (2005) a Yella (2007), kde představitelka titulní hrdinky Nina Hossová za svou roli získala též Stříbrného medvěda. Diváci znají Petrzolda též díky jeho filmům Fénix (2014) a Tranzit (2018).

 

Druhá z našich novinek si z festivalu neodnáší nic menšího, než Stříbrného medvěda jako zvláštní uznání poroty. Francouzsko-belgický snímek Delete History / Efacer l´historique od režisérů Benoîta Delépinea a Gustava Kerverna, jejichž scénáristicko-režijní spolupráci známe například z filmů Je mi fajn s.r.o., Na mamuta! a dalších. Tentokrát se pustili do komedie, která rýpe do absurdit 21. století.

Hrdinové příběhu jsou tři sousedé, kteří se vyrovnávají s důsledky moderního světa sociálních médií. Marie, která žije ze sociálních dávek svého manžela, se obává ztráty úcty svého syna kvůli sexuální nahrávce. Bertrand zase neumí říct NE reklamním telefonátům a bojuje za ochranu své dcery před šikanou na sociálních sítích. A Christine, která ztratila téměř vše díky své závislosti na televizních seriálech, se diví, proč její hodnocení svědomité řidičky Uberu nestoupá. Až když tito tři osamělí bojovníci spojí síly, jejich volání po změně začíná být slyšet. Film zachycující tragikomičnost boje proti abstraktní entitě, která ale velmi konkrétně pohlcuje naši suverenitu, je empatickou poctou všem, kteří „zůstávají pozadu“ a dnešnímu pádícímu životu tak nastavují zrcadlo.

 

Třetí účastník Berlínského festivalu, který Film Europe přiveze do Čech, se objevil v sekci Special Gala, svou poutavostí je ale srovnatelný se soutěžními tituly.

Německý snímek Persian Lessons od Vadima Perelmana vypráví příběh belgického žida Gillese, který byl v roce 1942 zatčen jednotkou SS a deportován spolu s dalšími krajany do pracovního tábora v Německu. Smrti, která měla následovat bezprostředně po jeho příjezdu, se vyhne přísahou, že není Žid, nýbrž Peršan. Shodou okolností je v táboře důstojník, mající na starosti kuchyni pro celý tábor, který nesmírně touží po tom, že si po válce otevře v Íránu restauraci. No a k tomu by se mu náramně hodila znalost perského jazyka. Gillese tak jeho lež sice zachránila od okamžité smrti, uvrhla ho však do role učitele jazyka, o kterém nemá ani potuchy. Jak dlouho je tato situace udržitelná, než kdokoliv pojme podezření, že věci se mají ve skutečnosti docela jinak? Perelman vykreslil tento silný příběh naprosto jistým a čistým rukopisem.  Mezi další snímky tohoto Kyjevského rodáka patří mimo jiné Pocit viny (2007) či Dům z písku a mlhy (2003).

Galerie